|
|
Percepce rodičů při hodnocení školy jejich potomků
Pánková, Magdaléna ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je hlouběji zmapovat přemýšlení rodičů o škole svých dětí, prozkoumat atributy, jež vyzdvihují při jejím hodnocení a také zohlednit jejich vlastní školní vzpomínky, které se mohou promítat do postoje a nároků na vzdělávání jejich potomků. Teoretická část se věnuje tématu školní spokojenosti, nastiňuje současný diskurz o škole a jeho změny, v rámci kterých se vyvíjí vztah rodičů a škol, dále jsou popsány sociokulturní rozdíly v náhledu na vzdělávání a jejich reprodukce. Empirická část představuje cíle výzkumu a výzkumné otázky, k jejich zodpovězení využívám polostrukturovaných rozhovorů s osmi rodiči, jejichž děti studují třetí ročník gymnázia či střední odborné školy, blíže uvádím i jednotlivé profily respondentů. Z nasbíraných dat vyvstávají čtyři kategorie s dílčími subkategoriemi, prostřednictvím nichž analyzuji perspektivy rodičů. Ukazuje se, že smýšlení rodičů koresponduje se současným diskurzem o vzdělávání, kdy je spokojenost dětí vyzdvihována jako zásadní kritérium, preferován je individuální přístup k žákům a partnerský vztah školy směrem k rodičům. Vlastní rodičovské vzpomínky tvoří rám, prostřednictvím kterého hodnotí i školu svých dětí. Jednotliví pedagogové jsou chápani jako klíčoví při vytváření dojmu o škole, značná kritika míří ke starším učitelům. Odlišný...
|
|
|
Měření přidané hodnoty ve vzdělávání
Potužníková, Eva ; Greger, David (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Ježek, Stanislav (oponent)
Měření přidané hodnoty je souhrnné označení pro přístupy posuzující efektivitu škol na základě učebního pokroku, který v nich žáci učiní. V kontextu rostoucího zájmu o sledování výsledků vzdělávání se přidaná hodnota prosazuje jako spravedlivější ukazatel vzdělávacího přínosu škol. Cílem této práce je poskytnout přehled hlavních přístupů k zjišťování přidané hodnoty a ověřit jejich využitelnost v českém vzdělávacím systému. Pro měření přidané hodnoty se používají statistické modely, které vycházejí z metody lineární regrese, ale liší se způsobem modelování školních efektů a skladbou nezávisle proměnných. V empirické části práce jsou porovnávány skóry přidané hodnoty odhadnuté pomocí devíti různých modelů. Jsou využita data od 3016 žáků ze 141 základních škol testovaných ve 4. a 6. ročníku ve výzkumu Czech Longitudinal Study in Education (CloSE). Přidaná hodnota škol se liší od průměrných hrubých testových skórů i od odhadů efektivity získaných z modelů, které zohledňují sociodemografické charakteristiky žáků, ale ne jejich předchozí výsledek v testu. Mezi odhady efektivity z různých modelů přidané hodnoty jsou vysoké korelace, avšak běžné regresní modely zařazují více škol do skupin s nadprůměrnou nebo podprůměrnou přidanou hodnotou než modely s náhodnými nebo s pevnými efekty. Běžné regresní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Konkurenční výhody středních odborných škol
Zolotuchin, Patrik ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
V poslední době není problematika konkurence zaměřena pouze na soukromý sektor, ale její význam nabývá i ve veřejné a státní správě, zejména pak v oblasti vzdělávání. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku konkurenčního prostředí středních odborných škol v Praze a Středočeském kraji, jež poskytují vzdělávání ve vzdělávacím programu Veřejnosprávní činnost. Výběr těchto škol probíhal na základě analýzy vzdělávacího trhu. Cílem této práce je zjistit, jaké jsou konkurenční charakteristiky středních odborných škol optikou jednotlivých ředitelů a ředitelek. Diplomová práce je členěna do dvou částí. V teoretické části je uskutečněn literární průzkum orientovaný na problematiku konkurence, který pak poskytuje aktuální pohled různých autorů a odborných článků na vnímání konkurence ve vzdělávání ve světě. Kapitola nazvaná Kvalita ve vzdělávání charakterizuje kvalitu školy dle České školní inspekce a slouží také jako podklad pro praktické šetření. Teoretickou část dále rozvíjí kapitola zaměřující se na popis středního odborného vzdělávání, respektive popis Rámcového vzdělávacího programu. Poslední kapitola teoretické části se věnuje zhodnocení situace na trhu středních odborných škol ve vzdělávacím programu Veřejnosprávní činnost. V praktické části je stručně charakterizováno 15 středních odborných škol,...
|
|
| |
|
|
Podpora profesního rozvoje učitelů jako nástroj zvyšování kvality školy
Breníková, Jana ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent) ; Vítečková, Miluše (oponent)
Disertační práce je koncipována jako teoreticko-empirická studie, která se zabývá tématem profesního rozvoje učitelů v kontextu rozvoje celé školy. Cílem studie v teoretické rovině je stručně představit východiska profesního vzdělávání učitelů v kontextu rozvoje školy jako celku v dnešní společnosti. V teoretické části jsme vycházeli z domácích i zahraničních zdrojů při vymezení kvality školy, kvality učitele a kvality výuky. Na základě těchto východisek jsme popsali možnosti profesního vzdělávání a akcentovali jsme takové modely profesního učení, které naplňují požadavky reflektivní praxe a cíleně využívají forem spolupráce učitelů. Cílem empirické části studie bylo představit, analyzovat a reflektovat holisticky popsaný "příběh" implementace profesního modelu podpory realizovaný v projektu Pomáháme školám k úspěchu v konkrétní škole. Na základě uvedených předpokladů jsme hledali odpovědi na otázky, jaké jsou dopady profesní podpory na vedení školy, učitele, pedagogický sbor a žáky v kontextu celé školy. Pro kvalitativně orientovaný výzkum jsme zvolili deskriptivní vícepřípadovou studii, která nám prostřednictvím několika konkrétních osob (ředitelka školy, učitelka, asistent pedagoga, pedagogická konzultantka) umožnila vidět plastičtěji souvislosti, procesy a vztahy ve zkoumané škole. Výzkum měl...
|
|
|
Hodnocení kvality školy zřizovatelem
Rybová, Anna ; Chvál, Martin (vedoucí práce) ; Urbanová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Hodnocení kvality školy zřizovatelem zjišťuje, jaké aktivity na úrovni regionálního školství realizují zřizovatelé převážně veřejných základních škol při jejich hodnocení. V České republice je hlavní autoritou pro hodnocení kvality podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Česká školní inspekce, jejíž celostátní působnost je ukotvena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Hodnotící kritéria pro jednotlivé stupně škol schvaluje každoročně ministr školství. V letech 2009-2012 probíhal národní projekt Cesta ke kvalitě, který pomáhal školám se zaváděním interní evaluace - autoevaluace. Jedním z výstupů daného projektu jsou též doporučující kritéria pro hodnocení škol zřizovatelem. Výzkumné šetření bakalářské práce ukázalo, že zřizovatelé hodnotí činnost ředitele školy, například pro určení finanční odměny či sankce. Hodnotící kritéria pro činnost ředitele nebývají veřejně dostupná na rozdíl od kritérií pro hodnocení škol, která musí být podle školského zákona veřejná. Veřejně dostupné dokumenty s metodikou hodnocení škol poskytli dva zřizovatelé a to Městská část Prahy 6 a magistrát města Liberec. Oba zřizovatelé hodnotí školy v podobných oblastech činností a můžeme prohlásit, že jsou shodné s doporučenými kritérii, která vzešla z...
|
|
| |
host ::
RSS.